Čísla, která stojí za řeč
Rekordy, odhady a věci, o kterých se dá mluvit u piva. Jak svět vypadá v číslech, proč jsou ta čísla taková, a jak je příště tipnout líp.
- Čas v číslech: jak dlouho co trvá a proč to tipujeme tak špatně Mrknutí, cesta světla ze Slunce, jedna generace, život v sekundách a stavba Karlova mostu. Čas prožíváš nonstop, a stejně ti proklouzne mezi prsty. Pár kotev, které drží. Číst →
- Česká města v číslech: jak velká jsou doopravdy Praha, Brno, Ostrava, Plzeň – a pak dlouho nic? Čísla o městech, mostech, metru a věžích, plus trik, jak odhadnout velikost města, o kterém jsi nikdy neslyšel. Číst →
- Česko v číslech: kolik toho je v zemi, kterou znáš nejlíp Obyvatel, obcí, kilometrů dálnic i hradů. Čísla o vlastní zemi skoro všichni podceňujeme – a přitom se na nich dá ve hře krásně bodovat. Číst →
- Proč deset sekund: co dělá časový tlak s hlavou Deset sekund je dost na intuici a málo na cokoli jiného. Co ví věda o rozhodování pod tlakem, proč odpočet vyrovnává šance znalce a laika a proč se v něm nedá googlit. Číst →
- Doprava v číslech: tunely, mosty a linky, které nedávají smysl, dokud je nespočítáš Nejdelší tunel světa by se natáhl z Prahy do Mladé Boleslavi a nejdelší most z Prahy skoro do Brna. Doprava je disciplína, kde má každé číslo fyzický strop – a kdo ty stropy zná, tipuje líp. Číst →
- Fermiho odhady: jak odhadnout cokoli za deset sekund Enrico Fermi prý trefil sílu první atomovky pomocí hrstky papírků. Stejný trik funguje na počet kadeřnictví v Brně i na otázky v Kdovíkolik?. Číst →
- Historie v číslech: jak dlouho trvaly říše a proč si pleteme století Řím vydržel déle, než tušíš, Habsburkové u nás vládli skoro čtyři sta let a web je mladší než sametová revoluce. Letopočty se dají tipovat – stačí pár kotev. Číst →
- Jak funguje rating KR: proč to není součet bodů, ale stav Každý kdovík nosí číslo. Říkáme mu KR a funguje jako rating v šachu – neříká, kolik jsi toho nahrál, ale jak dobře zrovna teď tipuješ. Proč stejná hra posune nováčka víc než mazáka a kdy se body nepřičtou. Číst →
- Jídlo a pití v číslech: proč spotřeba „na hlavu“ vždycky překvapí Sto třicet litrů piva, pětatřicet kilo cukru a patnáct tisíc litrů vody na jeden steak. Čísla o tom, co Češi jedí a pijí, vypadají na první pohled šíleně – dokud nepochopíš, co vlastně znamená „na hlavu“. Číst →
- Kolik váží věci, které známe: od mravence po Eiffelovku Mravenec, kostka cukru, slon, velryba, Boeing 747 a Eiffelova věž. Hmotnost tipujeme nejhůř ze všeho, protože ji nevidíme. Tady je žebřík, po kterém se dá šplhat. Číst →
- Kotvení: proč první číslo, které uslyšíš, rozhoduje o tvém tipu Stačí zatočit kolem štěstí a lidé změní odhad o dvacet procentních bodů. Proč na kotvy naletí i soudci, jak je zneužívají obchody a proč ti páska v Kdovíkolik? schválně nic nenapovídá. Číst →
- Lidské tělo v číslech: kolik krve, kostí a tepů v sobě nosíš Pět litrů krve, 206 kostí, zhruba tři miliardy tepů. Vlastní tělo máš pořád u sebe, a stejně o něm tipuješ vedle. Tady jsou kotvy, které ti příště pomůžou. Číst →
- Moudrost davu: proč 787 cizích lidí trefilo váhu vola líp než řezník V roce 1906 tipovalo na trhu v Plymouthu skoro osm set lidí váhu vola a jejich průměr se netrefil ani o půl kila. Kdy dav funguje, kdy selhává a proč ti hra říká, kolik kdovíků jsi porazil. Číst →
- Nil, nebo Amazonka? Proč nikdo neví, která řeka je nejdelší Změřit řeku zní jednoduše – od pramene k moři. Jenže kde řeka začíná a kde končí, je věc názoru. Nil proti Amazonce, pár set kilometrů sporu, a Vltava s Labem pro měřítko. Číst →
- Nejhlubší místa na Zemi – dolů je to dál, než si myslíš Everest by se v Mariánském příkopu utopil i s čepicí. Nejhlubší vrt na světě neprorazil planetě ani slupku. Kam až se lidstvo potopilo, provrtalo a prolezlo – a proč se hloubka tipuje ještě hůř než výška. Číst →
- Nejrychlejší zvířata – gepard je vlastně pomalý Gepard dá stovku za tři sekundy, sokol padá rychlostí rychlovlaku a jeden kalifornský roztoč by na svou velikost předběhl oba. Kdo je nejrychlejší, záleží na tom, jak se ptáš – a tipovat rychlost bez té otázky nejde. Číst →
- Nejstarší věci na světě – strom starší než pyramidy, mlž z dob Kolumba Borovice, která klíčila, když v Egyptě ještě nestála jediná pyramida. Škeble, která přežila pět století a zemřela v laboratoři. Firma, která staví od šestého století. Jak tipovat stáří, když jde o tisíce let. Číst →
- Nejvyšší stavby světa – čtyři tisíce let jedna pyramida, pak závod Cheopsova pyramida držela rekord déle než všechny ostatní stavby dohromady. Pak přišly katedrály, ocel a Dubaj. Jak se laťka posouvala a proč je výška tak zrádná na tipování. Číst →
- Peníze v číslech: milion, miliarda, bilion a proč nám odhady ujíždějí Tisíckrát víc zní v hlavě jako „o dost víc“. Kolik měří sloupec bankovek, kolik ročně utratí stát a proč průměrná mzda není to, co bere průměrný člověk. Číst →
- Popkultura v číslech: proč u filmů a seriálů selhává i dobrá intuice Avatar vydělal skoro tři miliardy, Simpsonovi běží od roku 1989 a nejdelší film světa trvá pět týdnů. Popkultura je kategorie, kde si každý myslí, že ji zná – a právě proto v ní tipuje nejhůř. Číst →
- Proč se tipuje prstem na pásce, a ne na klávesnici První otázka každého, kdo hru vidí poprvé: kde je políčko na číslo? Není. Tip se zadává švihem prstu po pásce, která nemá začátek ani konec. Není to rozmar – je to odpověď na deset sekund, na mobil a na jednu starou chybu posuvníků. Číst →
- Proč je každý tip „plus mínus“: relativní chyba a řády Splést se o sto padesát milionů kilometrů může být stejně dobrý výkon jako splést se o dvě stě. Záleží, co tipuješ. Krátký výlet do světa poměrů, řádů a logaritmické pásky. Číst →
- Sportovní rekordy a lidské limity: kde končí člověk a začíná technika 9,58 na stovku, maraton těsně nad dvě hodiny, 2,45 metru do výšky. Proč jsou některé rekordy staré přes třicet let a jiné padají po centimetrech každou sezonu? Číst →
- Teplota od absolutní nuly po Slunce: kde na stupnici leží všechno, co znáš Minus 273, minus 89, plus 56,7, pět a půl tisíce, patnáct milionů. Teplota má jeden konec pevně daný a druhý otevřený dokořán. Projdeme ji odspodu nahoru. Číst →
- Vesmír v číslech: jak si představit vzdálenosti, které si nejde představit Měsíc, Slunce, nejbližší hvězda, Mléčná dráha. Čísla s tolika nulami, že přestanou cokoli znamenat. Přepočítej je na čas za volantem a najednou dávají smysl. Číst →