Přeskočit na obsah
KDO VÍ KOLIK?

Články Česko 5 min čtení

Česko v číslech: kolik toho je v zemi, kterou znáš nejlíp

Obyvatel, obcí, kilometrů dálnic i hradů. Čísla o vlastní zemi skoro všichni podceňujeme – a přitom se na nich dá ve hře krásně bodovat.

Zkus to bez googlení: kolik má Česko obcí? Většina lidí vystřelí dva tisíce, odvážnější tři. Skutečnost je víc než dvojnásobná. A to mluvíme o zemi, kde jsi chodil do školy, kde platíš daně a kde každý rok najezdíš stovky kilometrů. Vlastní čísla jsou zrádná právě proto, že máme pocit, že je známe – a tak o nich nikdy pořádně nepřemýšlíme.

Lidi

Začneme tím nejjistějším. Obyvatel má Česko k roku 2024 zhruba 10,9 milionu. Číslo se hýbe pomalu: hranici deseti milionů jsme překročili už v sedmdesátých letech a od té doby se držíme mezi desíti a jedenácti. V Evropské unii jsme tím v první desítce nejlidnatějších zemí ze sedmadvaceti, což lidi často překvapí. „Malá země“ je pocit, ne číslo.

Hustota zalidnění vychází zhruba na 138 lidí na kilometr čtvereční – víc než Francie, míň než Německo. Přibližně každý osmý člověk z Česka bydlí v Praze, zbylých sedm z osmi někde jinde. Na to se hodí vzpomenout pokaždé, když tipuješ cokoli „na hlavu“.

Tipni si: Kolik má Česko obcí?

Odpověď: Zhruba 6 250. Je to jedna z nejrozdrobenějších sítí obcí v Evropě – víc než polovina obcí má pod pět set obyvatel a stovky jich nemají ani stovku. Skoro každá vesnice má přitom vlastní radnici, rozpočet a starostu. Když tedy tipuješ cokoli „na obec“ – knihovny, hasičské zbrojnice, kostely, fotbalová hřiště – hraj s vysokým číslem.

Plocha

Rozloha je 78 866 km². Pro představu: kdyby byla republika čtverec, měl by stranu asi 280 kilometrů. Ve skutečnosti je to spíš protáhlá placka – od nejzápadnějšího k nejvýchodnějšímu bodu je to necelých 500 kilometrů, od severu k jihu necelých 280. Rakousko je o něco větší, Bavorsko o něco menší, Slovensko má asi pět osmin naší plochy.

Státní hranice měří dohromady asi 2 290 km a sousedy máme čtyři. Nejdelší hranici sdílíme s Německem (přes 800 km), pak s Polskem (kolem 760 km), Rakouskem (zhruba 465 km) a nejkratší se Slovenskem (asi 250 km). Intuice tady ráda selhává – Slovensko je nám nejblíž, a přitom s ním máme nejmíň společné čáry na mapě.

Silnice a koleje

Dálnic máme k roku 2024 zhruba 1 400 kilometrů. To je číslo, na kterém se většina lidí sekne – tipují tři tisíce i víc, protože D1 se zdá nekonečná. Německo má dálnic skoro desetkrát víc, jen pro měřítko.

Silnic první až třetí třídy je dohromady kolem 55 000 km, a když přičteš místní komunikace ve městech a obcích, dostaneš se přes 130 000 km. Železnic je asi 9 500 km, což je na naši velikost jedna z nejhustších sítí na světě – dědictví Rakouska-Uherska, kdy vlak jezdil i do míst, kam dnes jezdí jeden spoj denně.

Tipni si: Jak vysoká je Sněžka?

Odpověď: 1 603 metrů. Druhá nejvyšší hora, Luční hora, má 1 555 m a nejvyšší moravský vrchol Praděd 1 491 m. Úplně nejníž jsi u Hřenska, kde Labe opouští republiku ve výšce 115 m nad mořem. Celé Česko se tedy vejde do necelých 1 500 výškových metrů – a když tipuješ výšku jakéhokoli našeho kopce, nad 1 600 prostě nechoď.

Řeky

Na tuhle otázku se chytí i lidi, kteří mají zeměpis rádi. Nejdelší řeka na našem území není Labe, ale Vltava – zhruba 430 kilometrů. Labe je celkově mnohem delší (přes 1 000 km až do Severního moře), jenže na českém území ho máme jen něco kolem 370 km. Na soutoku u Mělníka je Vltava navíc delší i vodnatější, přesto jméno zůstalo Labi. Historická křivda, se kterou se Vltava smířila – a ty taky můžeš.

Hrady a zámky

Počet hradů a zámků je krásný příklad otázky, kde hodně záleží na tom, co počítáš. Podle toho, jestli zahrneš zříceniny, tvrze a zámečky přestavěné na domovy důchodců, dojdeš k číslům od několika stovek po víc než dva tisíce. Nejčastěji se uvádí, že hradů, zámků a zřícenin je u nás něco přes 2 000. Stát jich přes Národní památkový ústav spravuje zhruba stovku – to jsou ty, kam jezdíš na prohlídku s průvodcem a kde nesmíš sahat na nábytek.

Pražský hrad je kapitola sama pro sebe: areál má kolem 7 hektarů a bývá uváděn jako největší starobylý hradní komplex na světě. Rozhodně je větší, než většina lidí tipne.

Proč vlastní čísla podceňujeme

Je v tom několik věcí najednou. Za prvé nás škola naučila, že jsme „malá země uprostřed Evropy“, a ten příběh nám v hlavě přebíjí čísla. Za druhé se srovnáváme vždycky s těmi největšími – Německem, Polskem, Francií – a proti nim vypadá skoro všechno drobně. A za třetí: u cizích zemí přemýšlíme, u vlastní ne. Když se tě někdo zeptá na počet obcí v Rakousku, začneš odhadovat. Když se zeptá na Česko, plácneš první číslo, které ti přijde povědomé.

Přitom Česko má na svou rozlohu hodně skoro všeho: lidí, obcí, kolejí, hradů i kopců. Když si nejsi jistý, jestli je nějaké české číslo „hodně, nebo málo“, je docela bezpečná sázka, že je to spíš hodně.

Co si odnést do hry

U otázek na Česko zvedni první tip nahoru – roztříštěnost obcí, hustota železnice i počet památek pracují pro vysoká čísla. Drž si v hlavě pár kotev: 10,9 milionu lidí, 6 250 obcí, 78 866 km², 1 400 km dálnic, 1 603 m Sněžky, 430 km Vltavy. Od nich se dá dopočítat skoro cokoli „na hlavu“ nebo „na kilometr“.

Odkud čísla jsou

Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.

Jdu na to →