Historie v číslech: jak dlouho trvaly říše a proč si pleteme století
Řím vydržel déle, než tušíš, Habsburkové u nás vládli skoro čtyři sta let a web je mladší než sametová revoluce. Letopočty se dají tipovat – stačí pár kotev.
Když ve hře přijde letopočet, polovina kdovíků zpanikaří. Přitom roky patří k nejvděčnějším kategoriím vůbec: páska má jasné hranice, chyba o dvacet let je na stupnici tisíce let prkotina, a hlavně – historie má rytmus, který se dá odhadnout. Stačí vědět, jak dlouho věci obvykle trvají.
Jak dlouho vydrží říše
Římská říše začíná podle legendy rokem 753 př. n. l. a její západní část padá v roce 476. To je dohromady přes 1 200 let, z toho skoro pět století republiky a dalších pět císařství. Východní polovina, kterou dnes říkáme Byzanc, jela dál až do roku 1453 – od založení Konstantinopole v roce 330 je to dalších víc než 1 100 let. Celá „římská“ epizoda lidských dějin tedy trvala zhruba 2 200 let. Pro srovnání: od pádu Konstantinopole do dneška uplynulo necelých 600.
Svatá říše římská vydržela od roku 962 do roku 1806, tedy 844 let. Osmanská říše zhruba 620 let. A pak ty krátké: Rakousko-Uhersko 51 let, Československo 74 let, Třetí říše, která se chlubila tisíciletím, 12 let. Z toho plyne jednoduché pravidlo: říše se měří ve stovkách let, státy dvacátého století v desítkách.
Tipni si: Jak dlouho seděli Habsburkové na českém trůnu?
Odpověď: 392 let. Ferdinand I. byl zvolen v roce 1526, Karel I. odešel v roce 1918. Kdyby začali vládnout dnes, skončili by někdy kolem roku 2418. Čtyři stovky let je delší doba, než si většina lidí připustí – a zároveň přesně ten řád, ve kterém se trvání dynastií počítá.
Kolik lidí měla Praha za Karla IV.
Praha byla ve čtrnáctém století velkoměsto. Po založení Nového Města v roce 1348 patřila k největším městům severně od Alp – historici odhadují 30 až 40 tisíc obyvatel, některé odhady jdou ještě o kousek výš. Zní to málo? Londýn tehdy nebyl o moc větší a Paříž, největší město tehdejší Evropy, měla před morem snad kolem 200 tisíc.
Tady se hodí zapamatovat jedno měřítko: středověké „velkoměsto“ mělo desítky tisíc lidí, ne stovky. Milionová města přišla až s průmyslem. Dnešní Praha je proti té Karlově zhruba pětatřicetkrát lidnatější.
Tipni si: Kolik obyvatel měla Praha za vlády Karla IV.?
Odpověď: 30 až 40 tisíc – asi jako dnešní Třebíč. A přesto to byla na svou dobu metropole s univerzitou (1348), novým mostem (stavba od 1357) a sídlem císaře.
Roky vynálezů
Vynálezy se shlukují. Knihtisk má Gutenberg kolem roku 1450. Parní stroj začal čerpat vodu z dolů v roce 1712 (Newcomen), Watt ho v roce 1769 zásadně zlepšil. První veřejná parní železnice jela v roce 1825 v Anglii, do Brna dorazil vlak z Vídně v roce 1839.
A pak přijde ten shluk: telefon 1876, žárovka 1879, automobil 1886, rádio kolem roku 1895, film 1895, letadlo 1903. Během necelých třiceti let se svět rozsvítil, rozjel a rozmluvil. Když ve hře narazíš na cokoli elektrického, co vypadá „viktoriánsky“, mysli na roky 1870 až 1900 a většinou se trefíš.
Dvacáté století má svůj shluk taky: první počítače 1945, Sputnik 1957, Gagarin 1961, člověk na Měsíci 1969, první mobilní hovor 1973, web 1989, SMS 1992, Google 1998, Wikipedie 2001, Facebook 2004, iPhone 2007.
Tipni si: Ve kterém roce vznikl web?
Odpověď: Návrh napsal Tim Berners-Lee na jaře 1989, pár měsíců před sametovou revolucí. První veřejně dostupná stránka se objevila v roce 1991. Komu je dnes míň než pětatřicet, je mladší než web. Internet jako síť je přitom o dvacet let starší – ARPANET běžel od roku 1969. Lidi to běžně pletou a hra to ráda využije.
Proč si pleteme století
První zdroj zmatku je ten nešťastný posun: rok 1850 patří do devatenáctého století, rok 1348 do čtrnáctého. Jednoduchá pomůcka: vezmi první dvě číslice roku a přičti jedničku. Kdo na to zapomene, je o sto let vedle, a to už páska nepromíjí.
Druhý zdroj je hlubší. Paměť věci „teleskopuje“: nedávné události se nám zdají dávnější, než jsou, a dávné naopak bližší. Proto nám vychází pravěk, starověk a středověk jako tři podobně dlouhé škatulky, i když starověk sám je delší než středověk a novověk dohromady.
Pár faktů, které to ukážou: Kleopatra žila blíž k přistání na Měsíci než ke stavbě Velké pyramidy. Na Wrangelově ostrově ještě žili mamuti, když pyramidy v Gíze už stály. A Karlova univerzita je o osmdesát let starší než aztécká říše.
Jak tipovat letopočty
Drž si v hlavě kotvy, ke kterým přirovnáš cokoli: 1348 (Karel IV. zakládá), 1415 (Hus), 1526 (Habsburkové), 1620 (Bílá hora), 1848, 1918, 1939, 1945, 1968, 1989. Většina otázek z českých dějin leží blízko některé z nich.
Dál použij techniku jako hodiny: elektřina znamená po roce 1870, plast, rakety a počítače po roce 1945, cokoli „online“ po roce 1995. A nenech se zlákat kulatými roky – války, revoluce a vynálezy na ně skoro nikdy nevycházejí. Když se ti chce tipnout 1900, zkus 1895 nebo 1905.
Co si odnést do hry
Říše trvají stovky let, státy dvacátého století desítky. Středověká města měla desítky tisíc lidí, ne stovky. Vynálezy se shlukují kolem let 1870–1900 a 1945–2010. A u století nezapomeň přičíst jedničku – nejčastější chyba kdovíků v historii není o deset let, ale o sto.
Odkud čísla jsou
- Encyclopaedia Britannica
- Archiv hlavního města Prahy
- Národní technické muzeum
- Smithsonian Institution
- CERN
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →