Nejhlubší místa na Zemi – dolů je to dál, než si myslíš
Everest by se v Mariánském příkopu utopil i s čepicí. Nejhlubší vrt na světě neprorazil planetě ani slupku. Kam až se lidstvo potopilo, provrtalo a prolezlo – a proč se hloubka tipuje ještě hůř než výška.
Nahoru to máme srovnané. Everest, 8 849 metrů, to řekne skoro každý aspoň přibližně. Zkus ale stejnou otázku obrátit: jak hluboko je nejhlubší místo oceánu, nejhlubší jeskyně, nejhlubší díra, kterou kdy člověk vyvrtal? Najednou ticho. Dolů nikdo nevidí, a tak pro hloubku nemáme žádnou intuici. Přitom čísla jsou větší, než by člověk čekal – a hlavně mnohem větší než ta, která tipuje.
Mariánský příkop
Nejhlubší známý bod oceánů se jmenuje Challenger Deep a leží v Mariánském příkopu v západním Pacifiku. Měření se liší podle metody a roku, ale pohybují se kolem 10 900 metrů – někdy o pár desítek metrů víc, někdy míň. Na dně je tlak přes tisíc atmosfér, tma a teplota těsně nad nulou. První lidé se tam dostali v roce 1960 v batyskafu Trieste, podruhé až v roce 2012 James Cameron sám v kapsli. Od té doby tam sjela ještě pár desítek lidí; pořád je to méně než počet lidí, kteří vylezli na Everest během jediné dobré sezóny.
Tipni si: Kdybys Everest postavil na dno Challenger Deep, kolik vody by zbylo nad jeho vrcholem?
Odpověď: Kolem dvou kilometrů. 10 900 minus 8 849 dává zhruba 2 000 metrů – nad nejvyšší horou světa by se dalo potápět do hloubky, o které se běžným ponorkám ani nezdá. Pro srovnání: průměrná hloubka oceánu je asi 3 700 metrů, takže Challenger Deep je zhruba trojnásobek průměru.
Kolský vrt
Nejhlouběji, kam se člověk dostal vlastní silou, není ponorka, ale díra o průměru necelého čtvrt metru. Na poloostrově Kola na severozápadě Ruska začali Sověti v roce 1970 vrtat čistě vědecky – chtěli vědět, jak vypadá kůra planety. V roce 1989 dosáhli hloubky 12 262 metrů a tam to skončilo. Dál to prostě nešlo: ve skále bylo přes 180 stupňů místo předpokládaných sto, hornina se chovala skoro jako plastelína a vrták se v ní zasekával.
Dneska existují vrty delší, hlavně ropné, jenže ty po pár kilometrech zatáčejí do strany a táhnou se pod zemí vodorovně. Na svislou hloubku Kola pořád drží.
Tipni si: Kolik procent cesty ke středu Země Kolský vrt urazil?
Odpověď: Asi 0,2 procenta. Střed Země je 6 371 kilometrů pod nohama, vrt má 12 kilometrů. Kdyby byla Země školní glóbus o průměru 30 centimetrů, nejhlubší díra lidstva by měla necelou třetinu milimetru. To je tloušťka laku.
Jeskyně
Nejhlubší jeskyně světa leží v Abcházii na Kavkaze, v masivu Arabika. Jmenuje se Verjovkina a v roce 2018 v ní speleologové dosáhli hloubky 2 212 metrů. Pár kilometrů vedle je Kruberova jeskyně, dřívější rekordmanka s 2 197 metry. Cesta na dno není slanění, ale výprava: trvá dny, pod zemí se staví tábory a lidé se tam dostávají za hranici, kde jim přestává fungovat jakýkoli signál i zdravý rozum.
Česko má v téhle kategorii nečekaně silné želízko. Hranická propast u Teplic nad Bečvou je nejhlubší zatopená propast na světě. Robot na kabelu se v roce 2016 dostal do hloubky 404 metrů a tam mu došel kabel – dno se nenašlo, jen se ztratilo ze záběru. Kolik je tam doopravdy, nikdo neví.
Tipni si: Jak hluboká je Macocha, nejznámější česká propast?
Odpověď: Necelých 139 metrů. Na pohled z horního můstku je to závratná díra, ale v Hranické propasti by se schovala skoro třikrát, a to jen do té ověřené části.
Doly, jezera a led
Nejhlubší doly jsou zlaté a jsou v Jižní Africe. Mponeng u Johannesburgu sahá do hloubky kolem čtyř kilometrů. Skála tam má přes 60 stupňů a aby se v ní dalo pracovat, chladí se ledovou tříští, kterou pumpují shora. Horníci sjíždějí nadvakrát – jedna klec na celou hloubku nestačí.
Nejhlubší jezero je Bajkal, 1 642 metrů – a v té jedné díře v Sibiři leží zhruba pětina nezamrzlé sladké povrchové vody planety. Nejnižší souš, kam se dá dojít suchou nohou, je břeh Mrtvého moře, přibližně 430 metrů pod hladinou moře a každý rok o kus níž. A úplně nejnižší bod pevniny, který ale nikdo neuvidí, je dno ledovcového žlabu Denman v Antarktidě: skála je tam zhruba 3,5 kilometru pod hladinou moře, jen ji přikrývá led.
Proč to tipujeme tak mizerně
U výšky nám aspoň pomáhá oko – z rozhledny vidíme, jak daleko je to dolů. Hloubku nikdy nevidíme. Nemáme zážitek, který by řekl „tohle je kilometr pod zemí“, a tak si ji představujeme podle toho, co známe: sklep, metro, lom. Výsledek je, že při tipování hloubek střílíme řádově nízko. Když se ptají na jeskyni, lidé řeknou stovky metrů; ona má dva kilometry. Když na oceán, řeknou kilometr; on má jedenáct.
Co si odnést do hry
Hloubky se dají naučit jako žebřík: propasti stovky metrů, jeskyně a jezera do dvou kilometrů, doly do čtyř, oceán do jedenácti, vrt dvanáct. Skoro každá otázka na hloubku padne někde na ten žebřík, takže nejdřív rozhodni kategorii a pak tipuj uvnitř ní. A když máš pocit, že je to moc, přidej – u hloubky je správná odpověď skoro vždycky níž, než kam prst sáhl.
Odkud čísla jsou
NOAA, GEBCO, Guinness World Records, Encyclopaedia Britannica, Česká speleologická společnost, Správa jeskyní České republiky, Americká geologická služba (USGS).
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →