Nil, nebo Amazonka? Proč nikdo neví, která řeka je nejdelší
Změřit řeku zní jednoduše – od pramene k moři. Jenže kde řeka začíná a kde končí, je věc názoru. Nil proti Amazonce, pár set kilometrů sporu, a Vltava s Labem pro měřítko.
Zeptej se deseti lidí, která řeka je nejdelší na světě, a osm ti řekne Nil. Tak to bylo ve školním atlasu. Zeptej se brazilského geografa a řekne Amazonka – a bude mít v ruce měření, které to dokazuje. Oba mají pravdu, oba se mýlí, a přesně v tom je ten půvab. Délka řeky není změřené číslo, je to dohoda o tom, co se vlastně měří.
Kde řeka začíná
Za pramen řeky se bere ten nejvzdálenější potůček, ze kterého se voda nakonec dostane až k ústí. Jenže to je detektivka. Nil má dvě hlavní větve: Bílý Nil, který vytéká z Viktoriina jezera, a Modrý Nil z etiopského jezera Tana. Potkávají se v súdánském Chartúmu. Modrý Nil je kratší, ale přináší většinu vody, hlavně v období dešťů. Bílý Nil je delší – a když se hydrologové vydali proti proudu nad Viktoriino jezero, dostali se říčkami Kagera a Rukarara až do hor ve Rwandě a Burundi. Každá taková výprava posunula „pramen“ o kus dál a Nil o pár desítek kilometrů prodloužila.
U Amazonky je to podobné. Dnes se za nejvzdálenější zdroj bere potok stékající z hory Nevado Mismi v peruánských Andách, ve výšce kolem 5 600 metrů. Vyber si jiný potok o hřeben vedle a máš o sto kilometrů jinou řeku.
Kde řeka končí
U ústí je to ještě horší. Amazonka se vlévá do Atlantiku deltou širokou kolem 300 kilometrů, uprostřed níž leží ostrov Marajó velký jako Švýcarsko. Měříš to k severnímu rameni, nebo k jižnímu kanálu Pará, který Marajó obtéká? Rozdíl dělá stovky kilometrů. Brazilští vědci v roce 2007 zvolili jižní cestu a vyšla jim Amazonka dlouhá skoro 7 000 kilometrů, delší než Nil. Většina světových příruček ale dál uvádí starší, konzervativnější měření.
A pak jsou tu meandry. Čím podrobnější mapu vezmeš, tím víc zákrut napočítáš a tím delší řeka vyjde – stejný efekt jako u pobřeží, které je nekonečně dlouhé, když ho měříš dost malým pravítkem.
Tipni si: Kolik kilometrů měří Nil podle nejčastěji uváděného údaje?
Odpověď: Zhruba 6 650 kilometrů. Amazonka má podle stejných příruček asi 6 400, podle brazilského měření až skoro 7 000. Abys měl představu: let z Prahy do New Yorku je vzdušnou čarou přibližně 6 600 kilometrů. Nil je tedy dlouhý jako cesta přes Atlantik.
Délka, nebo voda?
Tady spor končí a začíná jednoznačnost. V tom, kolik vody řeka nese, Amazonka nemá konkurenci nikde na planetě. Její průměrný průtok u ústí se odhaduje kolem 200 000 kubíků za sekundu; Nil má u Asuánu zhruba 2 800. Amazonka je tedy asi sedmdesátkrát vodnatější – a sama o sobě odvádí do oceánů zhruba pětinu veškeré říční vody na světě. Druhé v pořadí je Kongo se zhruba 40 000 kubíky, Nil je v tomhle žebříčku hluboko v poli.
Povodí Amazonky má kolem sedmi milionů čtverečních kilometrů, to je přibližně 88 Česek. Přes hlavní tok Amazonky nevede jediný most. Nil naopak posledních víc než 2 500 kilometrů k moři teče Saharou a nepřibere ani jeden přítok – jen ztrácí výparem. Je dlouhý, ale tenký.
Tipni si: Kolikrát víc vody teče Amazonkou než Nilem?
Odpověď: Zhruba sedmdesátkrát. Za jedinou sekundu proteče Amazonkou tolik vody, co Nilem za víc než minutu.
Vltava a Labe
Na domácí půdě máme stejný spor v malém. Nejdelší česká řeka je Vltava, 430 kilometrů. Labe má celkem 1 094 kilometrů, z toho na českém území zhruba 360. A teď ten háček: u Mělníka, kde se potkají, je Vltava delší i vodnatější – Prahou jí protéká v průměru kolem 150 kubíků za sekundu, Labe tam přitéká s menším průtokem. Podle hydrologických pravidel by se tedy měla dál k moři jmenovat Vltava. Jmenuje se Labe, protože tak se to jmenovalo dřív, než někdo začal měřit. Zvyk porazil metr.
Evropské řeky pro měřítko: Dunaj má asi 2 850 kilometrů, nejdelší evropská řeka Volha zhruba 3 530. Dunaj nemá ani polovinu Nilu, Volha jen o chlup přes polovinu.
Tipni si: Kolikrát je Nil delší než Vltava?
Odpověď: Zhruba patnáctkrát. A kdybys chtěl do průtoku: Amazonka nese asi 1 300 Vltav najednou.
Co si odnést do hry
Nejdelší řeky světa jsou mezi 6 000 a 7 000 kilometry a nic delšího není – když otázka zní „nejdelší řeka“, šáhni na pásce do tohohle rozmezí a neřeš, která to je. Velké evropské řeky jsou mezi 1 000 a 3 500, české do 430. U průtoků mysli ve Vltavách: česká řeka desítky až stovka kubíků, velká evropská tisíce, Amazonka statisíce. A pamatuj, že délka a vodnatost spolu skoro nesouvisí – nejdelší neznamená největší.
Odkud čísla jsou
Encyclopaedia Britannica, brazilský Národní ústav pro kosmický výzkum (INPE), Americká geologická služba (USGS), Český hydrometeorologický ústav, Povodí Vltavy, Povodí Labe, Guinness World Records.
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →