Nejrychlejší zvířata – gepard je vlastně pomalý
Gepard dá stovku za tři sekundy, sokol padá rychlostí rychlovlaku a jeden kalifornský roztoč by na svou velikost předběhl oba. Kdo je nejrychlejší, záleží na tom, jak se ptáš – a tipovat rychlost bez té otázky nejde.
Nejrychlejší zvíře na světě? Gepard, vyhrkne každý. A má pravdu – v jedné ze čtyř kategorií. Ve skutečnosti tu totiž běží čtyři různé závody: po zemi, vzduchem, vodou a ještě jeden, kde se měří rychlost vůči velikosti těla. V každém vyhrává někdo jiný a čísla se liší o řády. Když v otázce padne slovo „nejrychlejší“, první věc, kterou musíš udělat, je rozhodnout, o kterém závodě je řeč.
Po zemi: gepard a spol.
Gepard zrychlí z nuly na stovku zhruba za tři sekundy, což zvládne jen hrstka sportovních aut. Na vrcholu sprintu se jeho rychlost uvádí mezi 100 a 110 kilometry za hodinu, některé tabulky píšou až 120, ale seriózně změřené hodnoty leží spíš u té spodní hranice. Gepardice Sarah z cincinnatské zoo v roce 2012 zaběhla sto metrů za 5,95 sekundy a ve špičce jí naměřili kolem 98 kilometrů za hodinu. Háček je v tom, že gepard to vydrží jen dvacet třicet sekund a pár set metrů. Pak se přehřeje a musí ležet.
Vytrvalostní šampion je americký vidloroh: ve špičce se blíží 90 kilometrům za hodinu a tempo přes 60 udrží celé kilometry. Pštros je s nějakými 70 kilometry nejrychlejší tvor na dvou nohách. Náš zajíc polní zvládne podobně. Chrt taky. A člověk?
Tipni si: Jakou nejvyšší rychlost měl Usain Bolt při světovém rekordu na sto metrů?
Odpověď: Zhruba 44,7 kilometru za hodinu – průměr přes celých sto metrů byl 37,6. Nejrychlejší člověk historie by tedy v rovném sprintu prohrál se zajícem, s pštrosem i s domácí kočkou.
Vzduchem: sokol a gravitace
Sokol stěhovavý je nejrychlejší zvíře planety, pokud mu dovolíš padat. Při střemhlavém útoku na kořist překračuje 300 kilometrů za hodinu; nejvyšší naměřené hodnoty, pořizované při pokusech s trénovaným sokolem a parašutistou, se blíží 390. Je ale fér říct, že to není let, ale řízený pád se složenými křídly. V běžném aktivním letu sokol dělá kolem 100 kilometrů za hodinu.
V horizontálním letu vlastní silou jsou na špici rorýsi, kteří se při svých honičkách kolem střech dostávají přes 100 kilometrů za hodinu. Ještě výš míří jedno měření netopýrů tadarid z Texasu, které v roce 2016 ukázalo až 160 kilometrů za hodinu, ale metoda se dodnes rozebírá. Sokol mimochodem hnízdí i u nás, nejraději na komínech elektráren a tepláren. Nejrychlejší zvíře světa můžeš potkat cestou z práce.
Tipni si: Jakou rychlostí padá sokol při střemhlavém útoku?
Odpověď: Přes 300 kilometrů za hodinu, rekordní měření kolem 390. Pendolino jezdí po českých tratích maximálně 160.
Vodou: rybářská latina
V tabulkách najdeš, že plachetník plave 110 kilometrů za hodinu a marlín ještě víc. Ty údaje pocházejí z rybářských měření ze 40. let, kdy se počítalo, jak rychle ryba odvíjí vlasec z navijáku. Novější pozorování s kamerami a senzory ukazují něco jiného: skutečné výpady velkých dravých ryb se pohybují v desítkách kilometrů za hodinu. Voda je zhruba osmsetkrát hustší než vzduch a kolem rychlých ploutví začíná už někde nad 50 kilometry za hodinu vznikat kavitace – bublinky, které tkáň doslova otloukají. Delfíni nejspíš právě proto nepřekračují zhruba 55. Plachetníkův rekord je z velké části rybářská latina, a přitom se v kvízech objevuje dodnes.
Vůči tělu: roztoč
A pak je tu závod, který vyhrává tvor, kterého nevidíš. Kalifornský roztoč Paratarsotomus macropalpis urazí za sekundu 322 délek vlastního těla. Gepard jich zvládne kolem šestnácti, Bolt asi šest. Australský svižník, příbuzný brouků z českých písčin, přes sto. Rekordmanem v úderu je pak strašek kudlankový – jeho klepeto vystřelí rychlostí kolem 80 kilometrů za hodinu, ve vodě.
Tipni si: Jak rychle by běžel člověk, kdyby zvládl 322 délek těla za sekundu jako roztoč?
Odpověď: Přes 2 000 kilometrů za hodinu, tedy nadzvukově. Na druhém konci žebříčku je lenochod s 0,2 až 0,3 kilometru za hodinu a hlemýžď zahradní s přibližně 0,05. Hlemýžď by běh na sto metrů dokončil za dvě hodiny.
Co si odnést do hry
Suchozemská zvířata končí kolem 110 kilometrů za hodinu a nic neběhá přes 120 – to je tvrdý strop, který ti dá pásku do správného pásma. Aktivní let 100 až 170, střemhlavý pád 300 až 400. Ve vodě buď podezřívavý ke všemu nad 60, i když otázka může citovat staré tabulkové 110 u plachetníka. Člověk má 45. A když se ptají na „nejrychlejší“ bez upřesnění, zkus si tipnout, kterou kategorii měl autor otázky na mysli – většinou tu, kterou zná ze školy.
Odkud čísla jsou
Guinness World Records, Cincinnati Zoo, World Athletics, National Geographic, Encyclopaedia Britannica, Journal of Experimental Biology, Royal Society Open Science, Česká společnost ornitologická.
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →