Teplota od absolutní nuly po Slunce: kde na stupnici leží všechno, co znáš
Minus 273, minus 89, plus 56,7, pět a půl tisíce, patnáct milionů. Teplota má jeden konec pevně daný a druhý otevřený dokořán. Projdeme ji odspodu nahoru.
Teplota je zvláštní veličina. Na vlastní kůži ji znáš v rozsahu asi šedesáti stupňů, od mrazu, který ještě vydržíš, po horko, které ještě vydržíš. Jenže svět ji má od minus 273 po miliony. Všechno mimo těch šedesát stupňů tipuješ bez jakékoli tělesné zkušenosti, a přesně tam se kdovíci nejčastěji ztrácejí. Tak si tu stupnici projdeme odspodu, příčku po příčce.
Dno: absolutní nula
Dole má teplota tvrdou zarážku. Minus 273,15 stupně Celsia, nula kelvinů. Pod ni to nejde, protože při ní by se částice přestaly hýbat a pomaleji než „vůbec“ se hýbat nedá. V laboratořích se k ní dostali na miliardtiny stupně, ale nikdy na ni.
Po cestě nahoru potkáš pár orientačních bodů. Prázdný vesmír mezi galaxiemi má asi minus 270 stupňů, to je teplota záření, které zbylo po velkém třesku. Kapalný dusík, do kterého se v show namáčejí růže, má minus 196. Suchý led minus 78,5. A rtuť tuhne kolem minus 39, což je důvod, proč rtuťové teploměry v Antarktidě k ničemu nejsou.
Nejchladnější místo na Zemi
Tipni si: Jaká je nejnižší teplota vzduchu, kterou kdy na Zemi naměřili?
Odpověď: Minus 89,2 stupně Celsia. Naměřili ji 21. července 1983 na sovětské stanici Vostok uprostřed Antarktidy, ve výšce přes tři kilometry. Družice později na antarktické náhorní plošině odhadly i teploty kolem minus 93, ale to jsou měření povrchu z oběžné dráhy, ne oficiální rekord.
Nejchladnější místo, kde lidé trvale bydlí, je sibiřský Ojmjakon. Tam klesla teplota na minus 67,7 a v zimě tam běžně bývá minus 50. Český rekord drží Litvínovice u Českých Budějovic: minus 42,2 stupně 11. února 1929. Když jsi letos v zimě nadával na minus patnáct, bylo ti zhruba o 27 stupňů tepleji než jim.
Uprostřed: kde žijeme
Tady to znáš. Voda mrzne při nule a vře při stu, i když na Sněžce už jen při zhruba 95, protože je tam nižší tlak. Tělo má 36,5 až 37. Pokoj, ve kterém se ti dobře sedí, má 20 až 22. Pečeš na 180 až 200. Tělesné zkušenosti tu pár desítek stupňů pokrývá. Všechno za hranicí sta už je jen číslo.
Nejteplejší místo na Zemi
Tipni si: Jaká je nejvyšší oficiálně naměřená teplota vzduchu na světě?
Odpověď: 56,7 stupně Celsia, Furnace Creek v Údolí smrti v Kalifornii, 10. července 1913. O to číslo se meteorologové přou víc než sto let, ale Světová meteorologická organizace ho pořád drží jako oficiální rekord. Spolehlivě ověřené teploty z posledních let se pohybují kolem 54 stupňů, a to jak v Údolí smrti, tak v Kuvajtu.
Česko má rekord 40,4 stupně z Dobřichovic u Prahy, 20. srpna 2012. Všimni si, jak rekordy sedí těsně nad tím, co znáš. Horké léto u nás znamená 35 až 37, rekord je 40,4. Nejteplejší pouště světa mívají 50, rekord je 56,7. Extrém bývá jen o kousek dál než běžný strop, ne dvakrát dál.
Nad stovkou: oheň a kámen
Plamen svíčky má kolem 1 000 až 1 400 stupňů. Láva z obyčejné sopky 700 až 1 200. Železo taje při 1 538 a wolfram, ze kterého se dělaly vlákna žárovek, až při 3 422, proto vydržel svítit. Povrch Venuše má přes 460 stupňů, olovo by se tam rozteklo.
A jedno překvapení: jádro Země má odhadem 5 000 až 6 000 stupňů. Tedy zhruba stejně jako povrch Slunce. Pod nohama máš kus hvězdy, jen je ho míň a nesvítí ven.
Slunce a blesk
Povrch Slunce, ta zářící vrstva, kterou vidíš, má kolem 5 500 stupňů. Jádro, kde probíhá fúze, přibližně 15 milionů. Mezi tím je skok o tři řády, ne o pár tisíc. A aby to nebylo jednoduché, řídká sluneční koróna nad povrchem má jeden až dva miliony stupňů, tedy víc než to, co je pod ní. Proč, na to fyzici pořád hledají odpověď.
Tipni si: Jakou teplotu má kanál blesku ve chvíli, kdy udeří?
Odpověď: Kolem 30 000 stupňů, na zlomek sekundy. To je zhruba pětkrát víc než povrch Slunce. Vzduch v jeho dráze se tím ohřeje a roztáhne rychleji, než se stačí rozestoupit, a ta rána je hrom.
Jak tipovat teploty
Za prvé si rozhodni řád. V běžném životě jsou teploty lineární, ale extrémy skáčou po řádech: desítky stupňů jsou počasí, stovky vaření a trouba, tisíce oheň, kov a povrchy hvězd, desetitisíce blesk, miliony nitro hvězd. Když víš, do které poličky otázka patří, jsi už skoro doma.
Za druhé: rekordy leží těsně nad běžnými maximy. Neskákej na dvojnásobek. Za třetí: povrch Slunce, jádro Země a svářecí oblouk jsou všechno „jednotky tisíc“, to je nejčastější místo, kde lidi tipují desetitisíce a jsou vedle jak ta jedle. A za čtvrté, dole není kam spadnout. Cokoli pod minus 273 nejde, takže u otázek na chlad máš pevnou podlahu a rozsah je krátký.
Co si odnést do hry
Drž si pět kotev: minus 273 dno, minus 89 nejchladnější Země, 56,7 nejteplejší Země, 5 500 povrch Slunce, 15 milionů jeho jádro. Mezi nimi tipuj podle řádu, ne podle pocitu. A u rekordů si pamatuj, že jsou jen o kousek dál než to, co běžně zažíváš.
Odkud čísla jsou
- Světová meteorologická organizace (WMO), archiv extrémů počasí
- Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)
- NASA
- NOAA a National Weather Service
- Encyclopaedia Britannica
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →