Přeskočit na obsah
KDO VÍ KOLIK?

Články Věda 6 min čtení

Vesmír v číslech: jak si představit vzdálenosti, které si nejde představit

Měsíc, Slunce, nejbližší hvězda, Mléčná dráha. Čísla s tolika nulami, že přestanou cokoli znamenat. Přepočítej je na čas za volantem a najednou dávají smysl.

U vesmírných otázek se nedá být „trochu vedle“. Buď trefíš řád, nebo jsi vedle o milion. Kdovíci, kteří na pásce hledají vzdálenost k Proximě Centauri, obvykle netápou, jestli je to 40 nebo 50 bilionů kilometrů. Tápou, jestli jsou to miliony, miliardy, nebo biliony. A to je ten správný problém, který se dá vyřešit.

Trik je jednoduchý: přestat myslet v kilometrech a začít myslet v čase cesty. Kilometry nad milion si nikdo nepředstaví. Ale „jedeš autem 160 dní“ si představí každý.

Kde vesmír začíná

Oficiální hranice vesmíru, takzvaná Kármánova, leží 100 kilometrů nad hlavou. Kdyby dálnice vedla kolmo vzhůru, jsi tam za hodinu. Mezinárodní vesmírná stanice obíhá zhruba 400 kilometrů vysoko, to je jako z Prahy do Ostravy. Vesmír tedy není daleko. Daleko je to, co je ve vesmíru.

Měsíc: 160 dní autem

Tipni si: Jak daleko je Měsíc?

Odpověď: V průměru 384 400 kilometrů, podle fáze oběhu mezi zhruba 363 000 a 405 000. Světlo to uletí za 1,3 sekundy. Auto stovkou bez zastávky za 160 dní. Dopravní letadlo rychlostí 900 kilometrů v hodině za 18 dní. Apollo to zvládlo za tři dny.

Malá hříčka na dorovnání měřítka: do mezery mezi Zemí a Měsícem by se při průměrné vzdálenosti vešly všechny ostatní planety Sluneční soustavy naskládané vedle sebe. Jupiter, Saturn, Uran, Neptun, Venuše, Mars, Merkur, dohromady asi 380 000 kilometrů. Těsně, ale vešly.

Slunce: 170 let autem

Vzdálenost Země–Slunce je jedna astronomická jednotka, necelých 150 milionů kilometrů. To je 390krát dál než Měsíc. Světlo letí 8 minut 20 sekund. Auto stovkou kolem 170 let, letadlo 19 let. Kdyby tvůj praprapradědeček vyjel ze Země v roce 1856, dorazil bys tam teď ty.

Samotné Slunce má v průměru 1,39 milionu kilometrů, tedy 109 Zemí vedle sebe, a objemem by se do něj vešlo přes milion Zemí. To je první místo, kde mozek vypne: Slunce je „velké“, ale že je milionkrát objemnější než planeta, na které stojíš, to už není představa, to je jen číslo.

Rychlost světla: 7,5 zeměkoule za sekundu

Světlo letí 299 792 kilometrů za sekundu, říkáme 300 000.

Tipni si: Kolikrát by světlo za jednu sekundu oběhlo Zemi po rovníku?

Odpověď: Sedm a půlkrát. Rovník má 40 075 kilometrů. A přesně tady vzniká ten absurdní pocit z vesmíru: nejrychlejší věc, která existuje, potřebuje k Měsíci sekundu, ke Slunci osm minut a k nejbližší hvězdě přes čtyři roky.

Proxima Centauri: 46 milionů let autem

Nejbližší hvězda po Slunci je od nás 4,24 světelného roku, přibližně 40 bilionů kilometrů. Čtyřicet milionů milionů.

Tipni si: Jak dlouho bys k ní jel autem stovkou?

Odpověď: Zhruba 46 milionů let. Letadlem pět milionů let. Sonda Voyager 1, která letí 17 kilometrů za sekundu a je nejvzdálenější věc, kterou lidstvo vyrobilo, by tam při téhle rychlosti dorazila za nějakých 75 000 let. Jen pro srovnání: před 75 000 lety lidé teprve vycházeli z Afriky.

Pomůže model. Zmenši Slunce na fotbalový míč. Země je pak zrnko dva milimetry velké ve vzdálenosti 24 metrů, na druhém konci zahrady. A Proxima Centauri? Ten druhý míč leží přibližně 6 300 kilometrů daleko, jako z Prahy přes Atlantik do New Yorku. Mezi tím nic. Jen dvě zrníčka a pár kamínků.

Mléčná dráha: tady čísla definitivně ztrácejí smysl

Naše galaxie měří napříč zhruba 100 000 světelných let, podle toho, kde nakreslíš okraj, i víc. Má někde mezi 100 a 400 miliardami hvězd. Slunce leží asi 26 000 světelných let od středu a jeden oběh kolem něj mu trvá kolem 230 milionů let. Když Slunce naposledy stálo tam, kde je teď, po Zemi začínali chodit první dinosauři.

Vrať se k modelu s míčem. Proxima byla v New Yorku. Celá Mléčná dráha by v tom měřítku měla průměr zhruba 150 milionů kilometrů. Tedy přesně tolik, kolik je doopravdy ze Země ke Slunci. Jinými slovy: i když Slunce zmenšíš na míč, galaxie je pořád velká jako skutečná oběžná dráha Země. Nejbližší cizí galaxie, Andromeda, je 2,5 milionu světelných let daleko a pozorovatelný vesmír má napříč kolem 93 miliard světelných let. Tam už model nepomůže nic.

Jak to tipovat

Vesmír má řády srovnané jako poličky a na logaritmické pásce jde jen o to, trefit tu správnou. Oběžná dráha: stovky kilometrů. Měsíc: stovky tisíc. Planety: miliony až miliardy. Hvězdy: biliony kilometrů, což se říká ve světelných letech. Galaxie: desetitisíce světelných let. Vesmír: miliardy světelných let.

A používej světlo jako metr. Sekunda znamená Měsíc, minuty znamenají Slunce a planety, roky znamenají hvězdy, tisíce let galaxii, miliony let sousední galaxie. Když si otázku přeložíš na „jak dlouho by tam letělo světlo“, máš řád skoro vždycky.

Co si odnést do hry

U vesmíru neřeš číslice, řeš nuly. Nejdřív se rozhodni, jestli jde o tisíce, miliony, miliardy nebo biliony kilometrů, a teprve potom posouvej pásku uvnitř řádu. Pamatuj si tři kotvy: Měsíc 384 000 km, Slunce 150 milionů km, nejbližší hvězda 40 bilionů km. Všechno ostatní se od nich odvíjí.

Odkud čísla jsou

Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.

Jdu na to →