Doprava v číslech: tunely, mosty a linky, které nedávají smysl, dokud je nespočítáš
Nejdelší tunel světa by se natáhl z Prahy do Mladé Boleslavi a nejdelší most z Prahy skoro do Brna. Doprava je disciplína, kde má každé číslo fyzický strop – a kdo ty stropy zná, tipuje líp.
Doprava je pro tipování vděčná kategorie. Ne proto, že by se čísla dala snadno uhodnout, ale proto, že skoro všechna mají strop. Vlak nejede rychleji, než dovolí fyzika a účet za elektřinu, letadlo nevydrží ve vzduchu déle, než mu vydrží palivo, a tunel se nekope delší, než kolik jsou daňoví poplatníci ochotní zaplatit. Když ty stropy znáš, přestaneš tipovat do prázdna.
Tunely: pod Alpami dál než přes půl Česka
Nejdelší železniční tunel světa je Gotthardský úpatní tunel ve Švýcarsku: 57 kilometrů skály, otevřený v roce 2016 po sedmnácti letech stavby. To je zhruba vzdálenost z Prahy do Mladé Boleslavi, jen se po celou dobu nevidí ven. Druhý je japonský Seikan s necelými 54 kilometry a třetí Eurotunel pod Lamanšským průlivem, 50 kilometrů, z toho 38 pod mořským dnem.
Všimni si, že všechny tři jsou železniční. Silniční tunely jsou výrazně kratší, a to z prostého důvodu: řidič není strojvedoucí. Po dvaceti kilometrech v rouře začne usínat.
Tipni si: Kolik kilometrů měří nejdelší silniční tunel na světě?
Odpověď: Zhruba 24,5 kilometru. Je to norský Lærdal z roku 2000 a jeho stavitelé dobře věděli, co dělají – po cestě nechali vylámat tři velké jeskyně s modrým osvětlením, aby řidiči na chvíli změnili scénu a neklimbali.
Pro české měřítko: nejdelší železniční tunel u nás je Ejpovický u Plzně se 4,1 kilometru, pražský tunelový komplex Blanka má dohromady přes pět kilometrů. Proti Gotthardu drobnost, ale pořád dost na to, aby se ti v něm vybil signál.
Mosty: délka není rozpětí
U mostů se v tipování nejčastěji plete jedna věc: délka mostu a délka jeho největšího pole jsou dva úplně jiné sporty. Nejdelší most světa je čínský Tan-jang–Kchun-šan na vysokorychlostní trati z Pekingu do Šanghaje: zhruba 165 kilometrů. Kdyby začínal v Praze, po D1 by skončil někde mezi Jihlavou a Brnem. Jenže je to viadukt, který se jen vine krajinou po nízkých pilířích. Nic, co by tě při přejezdu ohromilo.
Rozpětí je jiná liga. Tam drží rekord turecký most Çanakkale 1915 z roku 2022 s hlavním polem dlouhým 2 023 metrů; do té doby vedl japonský Akašský most s 1 991 metry. Dva kilometry visící na lanech – to je inženýrský strop, o který se bojuje po metrech. Radotínský most na Pražském okruhu, jeden z nejdelších u nás, měří zhruba dva kilometry – a je to zase jen nenápadná estakáda.
Letadla: půl zeměkoule a dost
Nejdelší pravidelná linka světa spojuje Singapur a New York: přibližně 15 300 kilometrů, kolem 18 hodin v sedačce. Proč se neletí dál? Protože dál skoro není kam. Polovina obvodu Země je zhruba 20 000 kilometrů, takže žádná linka bez mezipřistání tohle číslo nikdy nepřesáhne – a v praxi se končí dřív, protože na tak dlouhý let musí letadlo vozit tolik paliva, že pro cestující zbývá málo místa. Qantas chystá přímé lety ze Sydney do Londýna a New Yorku kolem 17 000 kilometrů, a to už je opravdu hrana.
Tipni si: Kolik kilometrů je vzdušnou čarou z Prahy do Sydney?
Odpověď: Přibližně 16 000 kilometrů. Víc, než létá nejdelší pravidelná linka světa – proto se do Austrálie vždycky někde přestupuje.
Vlaky: rekord je jedna věc, jízdní řád druhá
Rychlostní rekord na klasických kolejích drží francouzské TGV: 574,8 km/h v roce 2007, speciálně upravená souprava na nové trati. Japonský maglev, který se kolejí vůbec nedotýká, dojel v roce 2015 na 603 km/h. Jenže to jsou čísla pro tiskové zprávy. V běžném provozu jezdí TGV i šinkansen 320 km/h, čínské vlaky Fu-sing na některých úsecích 350 km/h – a to je zatím světový strop pro jízdní řád.
Teď Česko. Na českých kolejích je maximální povolená rychlost 160 km/h a jezdí jí jen pár úseků. Z Prahy do Brna to vlakem trvá dvě a půl hodiny na zhruba 250 kilometrech, tedy průměrem kolem stovky. Vysokorychlostní tratě slibují 320 km/h, ale zatím se teprve připravují. Takže až se zeptáme na rychlost českého vlaku, neber si za vzor Japonsko.
Česko v číslech: auta, koleje, metro
Tipni si: Kolik osobních aut je registrovaných v Česku?
Odpověď: Zhruba 6,5 milionu (k roku 2024). Na necelých 11 milionů obyvatel to vychází na jedno auto na 1,7 člověka včetně kojenců – a průměrné stáří těch aut je kolem 16 let. Česko patří v Evropě k zemím s nejstarším vozovým parkem.
Koleje: přes 9 000 kilometrů železnic, jedna z nejhustších sítí na světě, dědictví Rakouska-Uherska. Dálnic je naproti tomu necelých 1 500 kilometrů. Pražské metro má tři linky, 61 stanic a přibližně 65 kilometrů tratí a ve všední den jím projede přes milion lidí – tedy zhruba tolik, kolik má Praha obyvatel, jen se někteří vezou vícekrát.
Jak tipovat dopravní čísla
Hledej strop. U komerční rychlosti vlaku je to 350 km/h; cokoli nad 400 jsou rekordy a magnetické vznášení. U tunelů 60 kilometrů, u rozpětí mostů 2 kilometry, u letu bez mezipřistání 20 hodin. U aut v Evropě počítej s půl autem na obyvatele, spíš o něco víc. A u městské dopravy si pamatuj, že denní počet cestujících metra bývá blízko počtu obyvatel města.
Druhý trik: rozhodni se, jestli otázka míří na rekord, nebo na běžný provoz. Rekord je vždycky o řád extrémnější, než si člověk z vlakového okna představuje. Běžný provoz je naopak skromnější, než čekáš – protože u něj rozhodují peníze, ne fyzika.
Co si odnést do hry
Dopravní čísla mají stropy, které si stačí jednou zapamatovat: 350, 60, 2 a 20. Když se ptáme na rekord, jdi k hraně; když na běžný den, zůstaň skromný. A nikdy nezaměňuj délku mostu s jeho rozpětím – jsou to dvě různé otázky s odpověďmi o dva řády od sebe.
Odkud čísla jsou
- Guinness World Records
- AlpTransit Gotthard / Švýcarské spolkové dráhy (SBB)
- Getlink (Eurotunnel)
- Singapore Airlines, Qantas
- SNCF, JR Central
- Sdružení automobilového průmyslu (SDA)
- Český statistický úřad (ČSÚ)
- Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic ČR
- Dopravní podnik hl. m. Prahy
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →