Nejvyšší stavby světa – čtyři tisíce let jedna pyramida, pak závod
Cheopsova pyramida držela rekord déle než všechny ostatní stavby dohromady. Pak přišly katedrály, ocel a Dubaj. Jak se laťka posouvala a proč je výška tak zrádná na tipování.
Postav se pod vysoký dům, zakloň hlavu a zkus říct, kolik měří. Skoro každý střelí málo. Díváme se zespodu, perspektiva horní patra smrskne a oko nemá nic, k čemu by se upnulo. Přesně proto je výška v tipovací hře zákeřná veličina – a přesně proto stojí za to mít v hlavě pár kotev. Nejlepší kotvy dává historie rekordu, protože ta se posouvala po jasných skocích.
Čtyři tisíce let bez konkurence
Kolem roku 2560 před naším letopočtem vyrostla v Gíze Cheopsova pyramida a stala se nejvyšší stavbou světa. Tenhle titul pak držela přibližně 3 800 let. Žádný jiný rekord, o kterém v téhle hře mluvíme, nevydržel ani zlomek té doby – všechny pozdější držitele dohromady bys na jednu ruku nespočítal, ale na časové ose by se vedle pyramidy ztratili.
Tipni si: Kolik metrů měřila pyramida v době, kdy ji dostavěli?
Odpověď: Zhruba 146 metrů. Dnes je o pár metrů nižší, zhruba 138 metrů, protože přišla o špičku a o hladký vnější obklad. Pro měřítko: hlavní věž svatovítské katedrály v Praze má necelých 97 metrů. Pyramida je tedy asi jedenapůlkrát vyšší než to nejvyšší, co má Pražský hrad.
Katedrály – věže, které padaly
Pyramidu překonala až ve 14. století katedrála v anglickém Lincolnu, jejíž věž se špicí měla kolem 160 metrů. Přesně to nikdo nezměřil, protože špice se v roce 1548 zřítila v bouřce. A to je vlastně motiv celé gotické epizody: rekord se zhruba 600 let motal mezi 140 a 160 metry a přecházel mezi kostely ve Stralsundu, Štrasburku, Rouenu nebo v Kolíně nad Rýnem, často proto, že předchozímu držiteli věž shořela nebo spadla. Kámen prostě výš nepustil.
Poslední kamenný rekordman byl Washingtonův monument, dokončený v roce 1884 – 169 metrů. Vydržel pět let.
Ocel mění pravidla
V roce 1889 se v Paříži na světovou výstavu postavila Eiffelova věž. Měla 300 metrů a měla být dočasná. Dnes s anténami měří zhruba 330 metrů a dočasná je pořád.
Tipni si: O kolik metrů Eiffelovka přeskočila dosavadní rekord?
Odpověď: O 131 metrů – ze 169 na 300. V procentech je to skoro zdvojnásobení a nic podobného se v historii rekordu už nestalo. Ani Burdž Chalífa, která nadskočila o víc metrů, neposunula laťku o tolik procent.
Paříž držela titul čtyřicet let, pak přišel newyorský sprint: v roce 1930 Chrysler Building (319 m) a hned v roce 1931 Empire State Building – 381 metrů ke střeše, s anténou přes 440. Postavili ho za zhruba 410 dní a jako nejvyšší budova vydržel zhruba čtyřicet let.
Stavba, nebo budova?
Tady pozor na chyták, který se objevuje i v otázkách. „Nejvyšší stavba“ a „nejvyšší budova“ nejsou totéž. Od 50. let drželi rekord staveb vysílací stožáry: KVLY v Severní Dakotě má 628 metrů a varšavský stožár měřil 646 metrů, než se v roce 1991 při opravě zhroutil. Mezi budovami se zatím rekord posouval po menších krocích: Sears Tower v Chicagu, Petronas Towers v Kuala Lumpuru, Taipei 101 s 508 metry.
Pak přišla Dubaj. Burdž Chalífa, otevřená v roce 2010, má 828 metrů a 163 obyvatelných pater – a přeskočila všechno včetně stožárů. V Saúdské Arábii se s přestávkami staví věž Jeddah Tower, která má mířit k tisícovce. Pokud se dostaví, bude to první kilometrová budova.
Organizace, která rekordy úředně eviduje (CTBUH), má ještě jednu vrtošivou zásadu: architektonická špice se do výšky počítá, anténa ne. Proto se u některých mrakodrapů setkáš se dvěma čísly lišícími se o desítky metrů.
Proč se výška tak blbě tipuje
První důvod jsme řekli: díváme se zespodu. Druhý je, že nemáme pro stovky metrů žádný každodenní zážitek. Chodíme po rovině, metr známe, sto metrů už ne. Pomáhá počítat patra – obytné má kolem tří metrů, kancelářské tři a půl až čtyři. Kancelářská budova o 50 patrech je tedy někde mezi 180 a 200 metry.
A třetí důvod: chybí domácí srovnání. Tady je pár kotev z Česka. Petřínská rozhledna má necelých 64 metrů, Žižkovská věž 216 metrů, nejvyšší česká budova AZ Tower v Brně 111 metrů. Sněžka má 1 603 metrů, takže Burdž Chalífa sahá zhruba do poloviny její výšky.
Tipni si: Kolikrát je Burdž Chalífa vyšší než Žižkovská věž?
Odpověď: Necelých čtyřikrát. 828 děleno 216 je 3,8. Kdybys Žižkovskou věž postavil třikrát na sebe, pořád by ti chybělo 180 metrů.
Co si odnést do hry
Když se otázka ptá na výšku budovy, nejdřív ji zařaď do epochy: všechno kamenné se vejde pod 170 metrů, kostelní věže typicky mezi 100 a 160, mrakodrapy 20. století mezi 300 a 450, dnešní špička 500 až 830. Pak počítej patra krát tři a půl. A pamatuj, že oko střílí nízko – když váháš mezi dvěma čísly, vezmi to vyšší.
Odkud čísla jsou
Council on Tall Buildings and Urban Habitat (CTBUH), Guinness World Records, Encyclopaedia Britannica, oficiální web Eiffelovy věže, Emaar Properties (Burj Khalifa), Český úřad zeměměřický a katastrální.
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →