Lidské tělo v číslech: kolik krve, kostí a tepů v sobě nosíš
Pět litrů krve, 206 kostí, zhruba tři miliardy tepů. Vlastní tělo máš pořád u sebe, a stejně o něm tipuješ vedle. Tady jsou kotvy, které ti příště pomůžou.
Je to zvláštní. Svoje tělo máš u sebe čtyřiadvacet hodin denně, znáš ho líp než cokoli jiného na světě, a přesto když se tě někdo zeptá, kolik máš v sobě krve, vystřelíš číslo, nad kterým se pak sám divíš. Kdovíci to znají: u otázek o vesmíru čekáš, že budeš vedle, tak tipuješ opatrně. U těla máš pocit, že to přece víš. A právě ten pocit tě zradí.
Pojďme si projít pár čísel, u kterých to stojí za to. Ne abys je uměl nazpaměť, ale abys měl kotvy, od kterých se dá odrazit.
Krev: méně, než se zdá
Tipni si: Kolik litrů krve koluje v dospělém člověku?
Odpověď: Zhruba pět. U drobné ženy to může být 4,5 litru, u velkého chlapa šest. Jednoduché pravidlo: krev dělá přibližně 7 až 8 procent tělesné hmotnosti, takže když vážíš 70 kilo, nosíš v sobě kolem pěti litrů. Dárce při odběru dá 450 mililitrů, necelou desetinu, a tělo to dorovná během pár týdnů.
Lidé často tipují deset i patnáct litrů. Proč? Protože krev je všude, kam se řízneš. Jenže „všude“ neznamená „hodně“. Pět litrů je jeden větší kanystr na vodu.
Kosti: 206, ale ne od začátku
Dospělý člověk má 206 kostí. To číslo zná skoro každý. Co už se ví méně: novorozenec jich má víc, kolem 270 až 300. Nejsou to kosti navíc, jen se spousta z nich během dětství spojí dohromady – lebka, pánev, křížová kost.
A kde těch 206 hlavně je? Víc než polovina v rukou a nohou. Jedna ruka má 27 kostí, jedno chodidlo 26, dohromady 106 kostí jen od zápěstí a kotníku dál. Nejmenší kost, třmínek v uchu, měří zhruba tři milimetry. Nejdelší, stehenní, má přibližně čtvrtinu tvé výšky.
Buňky: počítá se v bilionech
Tipni si: Z kolika buněk se skládá lidské tělo?
Odpověď: Odhady se pohybují kolem 30 až 40 bilionů. Bilion je milion milionů, jednička s dvanácti nulami. Nejcitovanější studie posledních let se shodují někde kolem třiceti sedmi bilionů, plus minus pár bilionů podle toho, jak velkého člověka počítají. Přes 80 procent z toho jsou červené krvinky – drobné, ale je jich strašně moc.
Bonus na srovnání řádů: bakterií v sobě nosíš přibližně stejně jako vlastních buněk, taky desítky bilionů. A neuronů máš v mozku kolem 86 miliard. Miliarda, ne bilion. O tři nuly míň než buňky celkem.
Srdce a cévy: jeden sval, tři miliardy úderů
V klidu tepne srdce 60 až 80krát za minutu. To je kolem 100 000 tepů za den a 35 až 40 milionů za rok.
Tipni si: Kolikrát tepne srdce za osmdesátiletý život?
Odpověď: Zhruba tři miliardy. Přesněji mezi 2,5 a 3,5 miliardy, podle toho, jestli máš klidový tep běžce nebo kuřáka. Jde to spočítat i pod tlakem deseti sekund: 70 tepů za minutu je asi 100 000 za den, to je kolem 37 milionů za rok, krát 80 dá necelé tři miliardy.
Cévy, kterými to srdce žene, mají dohromady délku, která se v učebnicích uvádí kolem 100 000 kilometrů, dvakrát a půl kolem rovníku. Drtivou většinu z toho tvoří vlásečnice tenčí než vlas. Novější přepočty jsou o dost střízlivější, ale pořád vycházejí na tisíce až desetitisíce kilometrů. Řád, který u něčeho schovaného v jednom těle nečekáš.
Dech: deset tisíc litrů denně
V klidu uděláš 12 až 20 nádechů za minutu a každým vezmeš zhruba půl litru vzduchu. To je šest až deset litrů za minutu a za den něco mezi 10 000 a 15 000 litry, podle toho, jak moc se hýbeš. Patnáct tisíc litrů je patnáct krychlových metrů, tedy vzduch z menšího pokoje. Každý den ho celý proženeš plícemi.
Z toho, co vdechneš, je 21 procent kyslík. Z toho, co vydechneš, pořád ještě kolem 16 procent. Proto funguje dýchání z úst do úst: vydechuješ vzduch, ve kterém je kyslíku pořád dost.
Drobnosti, které se hodí
Vlasů máš na hlavě kolem 100 000 a rostou zhruba centimetr za měsíc. Nehty na rukou asi tři milimetry za měsíc, na nohou zhruba polovinu. Tenké střevo měří šest až sedm metrů, tlusté přibližně metr a půl. Kůže má plochu kolem dvou čtverečních metrů. Mozek váží zhruba 1,4 kilogramu, tedy asi dvě procenta tvé hmotnosti, a přitom spálí kolem pětiny energie, kterou za den spotřebuješ. A voda? Asi 60 procent tebe.
Jak tělesná čísla odhadovat
Tělo má jednu výhodu: skoro všechno se dá rozložit na „jednotka krát čas“ nebo „poměr krát tvoje váha“. Tep za den je tep za minutu krát 1 440 minut. Krev je sedm procent hmotnosti. Vzduch za den je půl litru krát počet dechů.
Druhý trik jsou řády. Kosti jsou ve stovkách, litry krve v jednotkách, neurony v miliardách, buňky v bilionech. Když tohle držíš v hlavě, nemůžeš být vedle jak ta jedle, maximálně trochu vedle.
A třetí: nevěř pocitu, že to víš. U těla tipuj stejně pokorně jako u vesmíru.
Co si odnést do hry
U tělesných otázek si nejdřív ujasni řád – jednotky, stovky, miliardy, biliony – a teprve pak dolaďuj číslo. Všechno, co se opakuje (tep, dech, mrknutí), rozlož na „kolikrát za minutu“ a vynásob. A pamatuj, že tělo je skromnější, než se zdá: pět litrů krve, ne patnáct.
Odkud čísla jsou
- Bianconi a kol., An estimation of the number of cells in the human body (Annals of Human Biology, 2013)
- Sender, Fuchs, Milo, Revised estimates for the number of human and bacteria cells in the body (PLOS Biology, 2016)
- Herculano-Houzel, The human brain in numbers (Frontiers in Human Neuroscience, 2009)
- American Heart Association
- Silbernagl, Despopoulos: Atlas fyziologie člověka
Tak co, trefil by ses? Deset otázek, deset sekund na každou.
Jdu na to →